Tento týden, dle přehledu splněných úkolů musela každý den stihnout, kromě své práce, až 15 neodkladných úkolů. Večer upadala "do kómatu" před znělkou hlavních televizních zpráv.
Ve dvě hodiny ráno pak běhala po domě, jak v pravé poledne, a snažila se dohnat prospaný večer.
Vřítila se do své dílničky, na jednom konci stolu připravujíc střih na minimalistické šaty, na druhém konci pokukujíc po rozstříhaném chifonu na halenku a nakonec padajíc na všechny čtyři, aby, na studené zemi, nastříhala jarní kabát ...
Roztržitá, při zvedání ze země zapomene, že se narodila s vystouplým pozadím a shodí přes metr vysoký štos nových nezařazených látek.
Než je poskládá zpět, může jít vzbudit zbytek rodiny a začít se vypravovat do zaměstnání...
Jelikož takových dnů bylo šest do týdne a madame chic ignorovala svou intuici, nejedla, nespala, pod tlakem pořád jen pracovala, pokazila co se dalo: Stroj odmítl vydat zlomenou jehlu. Látka se netvarovala, jak by podle střihu měla. Žehlička ušpinila finální visačku. Nitě se trhaly. Nůžky nestříhaly.
V hlavě nenaskakovaly nápady, ruce nespolupracovaly, jen ty hodiny neúprosně odměřovaly vymezený čas.
Modely nebylo možné ani publikovat, natož pověsit do skříně a nosit je.
Madame chic propadala zoufalství a na internetu místo oblíbených odkazů fashion a style, s/s 2015 zadávala zběsile hesla typu: psychoterapeut do hodiny, jak zvládat chaos a úzkost, nové začátky, nemovitosti na prodej mimo ČR...
Jakmile bylo " dílo zkázy dokonáno" a více katastrof končící týden již nemohl stihnout seslat, nazula madame chic holinky, vzala vyjícího psa a hodinu chodila lesem křížem krážem. Snažila se jen pravidelně dýchat a vyprázdnit totálně mysl.
Pak si doma uvařila konvici třezalkového čaje a napsala pro Vás, moje milé dámy, tento upřímný příspěvek.
A pak si uvařila ješte své oblíbené nespresso a začetla se do posledního úlovku ze zlevněných knih. Navzdory plnému seznamu nových úkolů a hlasitě tikajícím hodinám.
Protože, moje milé dámy, když nejde o ŽIVOT, jde o ...
Žádné komentáře:
Okomentovat