Kalhoty nebo sukně ?

Každodenní dilema současné ženy. I já ho donedávna opakovaně řešila.

Dokud jsem při prohlížení učebnic konstrukce střihů z 60. let minulého století nenarazila na schéma KALHOTOVÉ  SUKNĚ.

Ačkoliv jsem takovou sukni nikdy nešila ani žádnou nikdy nevlastnila, fantazie se rozjela naplno...
Můžu v ní bezpečně jezdit na kole, skútru, koňském hřbetu.
Mohla bych skákat na trampolíně (kdybych se nebála o své kyčelní a kolenní klouby.)
Můžu se na pouti povozit na řetízkovém kolotoči.
Mohla bych vyjet skleněným výtahem do 103. patra chicagského Sears Toweru ... no dobře, to už jsem se nechala trochu unést ...
Ale určitě si kalhotovou sukni můžu přibalit do prázdninového kufru k oblíbeným kytkovaným holinkám a vyrazím do lesa sbírat houby i borůvky. Široko daleko nebude stylovější madame chic...

Po trpkých zkušenostech s posledním modelem jsem k zhotovení kalhotové sukně přistupovala obezřetně.

Do látky jsem tentokrát neinvestovala ani korunu. Použila jsem kvalitní tmavou viskózu s potiskem drobných květů z darované "de mode" zavinovací sukně.

                       

• Po rozpárání původních záševků a pásku jsem látku důkladně rozžehlila, abych zahladila stopy po předešlých šicích postupech

• Papírový střih jsem v oblasti nohavic pro maximální komfort hodně rozšířila

• Nohavice kryjí při vzpřímeném postoji těsně kolena.

• Pas jsem tradičně vypasovala dvěma záševky v předním a dvěma záševky v zadním díle.

• Do  bočního švu jsem umístila pro snadné oblékání skrytý zip.

• Vysoký pas jsem ukončila všitým páskem s knoflíkovou dírkou a zapínáním na "pecka" knoflík.

• Kapsy jsem záměrně vynechala, abych si zbytečně nezvětšovala objem boků.

Ušito jsem měla za jedno odpoledne.

Výsledek mě mile překvapil. Látka je velmi poddajná. Kopíruje přirozené pohyby těla. V klidovém postoji krásně splývá.

                            

Navíc jsem zažívala úplně rozdílné pocity, než při šití minulého modelu, kdy jsem se hodně s plisovanou sukní natrápila.

Jasný důkaz, že život probíhá v systematicky se opakujících cyklech.  
                "J e d n o u    j s m e    d o l e ,    j e d n o u    n a h o ř e ".

A když se zrovna nedaří je potřeba se Soustředit - Vytrvat - Nevzdávat to - Věřit si

Moje milé dámy, jistě každá znáte ten pocit, kdy i drobná vítezství dokáží s naší sebeúctou divy... přeji si, aby těch drobných vítézství bylo tak akorát pro každou z nás....

Dokonale oblečená žena

 ...je ta, která ví,co jí nesluší a nikdy si to neobleče.

Všechny se oblékame proto, abychom druhé zaujaly, přivábily spříznenou duši, staly se nepřehlédnutelnými ve skupině jiných žen. Abychom se cítily pohodlně a sebevědomě. Prostě chic!

Podstatou dobrého vkusu je znát dobře svůj typ postavy a vybírat si modely se zřetelem na své přednosti a nedostatky.

Už dlouho nesleduji svou konfekční velikost, ale všímám si detailně tvaru střihu.
Pro zakrytí nedostatků postavy využívám drobných lstí ve volbě střihu včetně všech optických klamů.

Jsem menší než průměrné malé postavy, mám kratší krk i nohy. Silnější paže, objemnější stehna a rozdíl pasu oproti bokům činní 30 cm.

Slušel by mi jistě Diorův New look se zvýrazněným pasem a sukní bohatou a dlouhou. Bohužel můj rodinný rozpočet nevystačí ani na klíčenku  s logem Dior...

V mém šatníku by jste nenašly nic v mini verzi. Minisukně, minišortky, minišaty.
Nenosila jsem je ani v době, kdy jsem vážila jako pytel cementu.

Nenašly by jste tam ani kaftan, kapsáčové kalhoty, kimonový dlouhý kabát...

80% mého šatníku tvoří jednodílné šaty. Jsou tradičně přestřiženy a vypasovány v pase a pokud jsou delší než ke kolenům, určitě budou mít pasovou linii zvýšenou.

Trička s krátkým rukávem  nosím jen vyjímečně. Dávám přednost tílkům bez rukávů a doplňuji je lehkými svetříky s dlouhými zužujícími se rukávy.

Límce mi zásadně odstávají od krku. Výstřihy jsou většinou hluboké do V anebo lodičkové

Kabátky i saka mi nikdy nekončí v nejširším místě těla a disproporce postavy vyrovnávám diskrétními vycpávkami ať jsou v módě nebo ne.

Kalhoty nemám moc ráda, nesluší mi, pokud k nim nenosím vysoke podpatky. Ķratká verze kalhot  je pro mě 7/8 délka.  Nedávno jsem objevila kouzlo kalhotové sukně.

Pokud si neoblékám šaty, ale musím zkombinovat dva kusy oblečení, volím na spodní čast těla tmavší barvy a lehčí materiály, které se mi vinou kolem těla.

Ķlíčové pro  mě, se vzrůstajícím věkem a klesající pružností kůže, zůstává na míru šité spodní prádlo. Kalhotky si šiji s nadšením sama. Podprsenky si nechávám šít dle vlastních návrhů, ale chystám se na letní kursy šití spodního prádla, abych i v této dovednosti byla samostatná.

Milé dámy, mějte své tělo rády. Je jenom Vaše a je jediné, které máte.
Pokud víte, co je na Vašem těle krásné a umíte si toto místo hýčkat, budou ho vidět a hýčkat i druzí...

Plisovaná sukně: životní lekce vytrvalosti a trpělivosti

Do krve rozedřená bříška prstů opakovaným stehováním všech 100 záhybů sukně, aby se při ručním plisování udržela stejná šířka.
Slzy vzteku a marnosti nad dílem, které se nedaří a nedaří.
Prohloubení vrásky uprostřed čela od usilovného soustředění, abych svou představu zhmotnila do nositelné podoby.

Vím, že existují firmy zhotovující za rozumný poplatek strojové plisovaní.
Kontakt jsem našla vložený v tašce se zakoupenou látkou, ale Já tenkrát hrdě odkráčela s hlavou v oblacích a se slovem VÝZVA na rtech.

Vlastnoručně plisovaná kobaltová kráska po celou dobu procesu aspirovala na strašidlo roku.

V euforickém tvůrčím rozpoložení proběhlo nejen velkorysé nastřižení dílů sukně a rozvržení plisování, ale i první nastehování všech záhybů.
Následující 3 hodiny strávené žehlením a výsledný pohled do zrdcadla spustily maratón opakujících se chybných postupů.

Zažehlené plisy se střídavě rozevíraly, vlnily, sukně nedržela tvar.

Tři generace žen naší početné rodiny zapojily loajálně vlastní vzpomínky, sílu a zkušenost

• Střídaly se semnou v nekonečném žehlení. 
• Navštěvovaly obchody s elektrem a studovaly pascaly na napařovacích žehličkách. 
• U kávy se probíraly starými fotografiemi krojovaných postav a přely se nad tradičními postupy ručního plisování. 
• Vyhledávaly návody na internetu.

..aby ve finále zabral ten nejlidovější postup  :
1. Díly se rozžehlily /po padesáté/ do hladka
2. 100 záhybů se nastehovalo /po dvacáté/ v celé délce sukně /tj.84 cm/
3. Pokryly se díly /devětkrát/ mokrou bavlněnou utěrkou
4. Žehlička se pouze silou /milionkrát/ přikládala po dobu 4 hodin na jednotlivé díly /mužská část rodiny techniku pobaveně okomentovala jako "pokládání střešních tašek"/
5. A pak už se jenom čekalo, nemluvilo a modlilo....
6. A výsledek ...

 Přestože mi výroba této sukně trvala dvakrát déle, než jiné modely. Přestože 100% polyester mi neodpustil jediný nepřesně ušitý steh. Přestože skrytý zip musely nahradit pro jednoduchost obyčejné patentky, jsem na sebe hrdá. NEVZDALA JSEM TO. Dokázala jsem požádat o pomoc. Dokončit velmi náročnou práci.

Těžkosti při této tvorbě mi potvrdily, že jsem přeskočila několik stupňů v  "krejčovském vývoji", proto se pokorně  vracím na nižší stupeň.
 Pouze uvědomování si vlastních chyb nás posouvá dál...

Nicméně si stále přeji, doufám i s Vaším přispěním, milé dámy, aby tato kobaltová kráska dostala nejpozději v období babího léta společnici v barvě korálu. 
Ušitou s mnohem větší lehkostí, precizněji vypracovánou a zeštíhlenou o další 1 cm na každém plisovaném záhybu.

A co Vaše zkušenosti s ručním plisováním ? Podělíte se o svou zaručeně funkční techniku?

Please, please, plisujme společně ♥

Střihový papír, tužka, pravítko a krabice belgických pralinek

...a sklenice bílého vína, Joe Cocker, Tina Turner: to jsou moje nezbytné pomůcky pro zhotovování konstrukce vlastních střihů.

Všem švadlenkám je jasné, už zhruba od 15. století, kdy se 1. střihy objevily na scéně, že dobře vytvořený základní střih je zárukou toho, že nám ušitý model padne.

Pokud nevlastníte tzv. konfekční postavu, jste při kopírování střihu z hotových předloh nepochybně skvělým improvizátorem.

• zručně si v přiložené tabulce zakroužkujete v horizontálním i vertikálním směru odpovídající hodnoty minimalně třech velikostí
• v samotném střihu soustředěně přejíždíte tužkou mezi několika druhy čar  
•  poté pracně vykopírované časti střihu ještě tu zkrátíte, tu roztáhnete, aby model ve výsledku jakžtakž sedl   

  Tohle všechno ale dělat nemusíte. Nepřizpůsobujte se, neomezujte se. V našem věku máme mít vždy právo volby, milé dámy, proto:    

1. Nechte si střih na míru zhotovit specializovanou firmou 
2. Zaplaťte si kurzy zhotovování konstrukce střihu a naučte se to 
3. Kupte si, popř. si půjčte odbornou literaturu o zhotovovaní střihů a pusťte se směle do toho samy.

Já zvolila nejdříve verzi č. 2 : 

Na kurzu jsem se nechala lektorkou odborně přeměřit. Při číslech, které zapisovala v polovičních hodnotách, jsem se tvářila všelijak. Neviděla jsem se, protože pro uvolněný postoj přeměřované osoby se nedoporučuje stát před zrcadlem. Lektorka mé rozpaky vycítila, takže důrazně nám kladla na srdce, že pro volnost pohybu je potřeba krejčovský metr v oblasti hrudníku, pasu a boků podkládat jedním prstem, tzv. na volno...

Pod jejím vedením jsem se celý víkend učila zhotovovat střih na halenku.

O dalším volném víkendu jsem přistoupila k verzi č.3 

Po návštěvě knihovny jsem se pustila do zhotovování konstrukce střihu sukně. Čeká nás přeci horké léto....

Přiznávám. Byla to dřina. Zvlášť pro člověka, který intuitivně dává přednost písmenkám před čísly už od mateřské školy. Počítala jsem, rýsovala , gumovala, trhala vzteky celé archy papíru, abych se v neděli večer cítila mezi svými střihy jako KRÁLOVNA...

Podařilo se mi udělat celkem 8 základních střihů, podle kterých budu postupně šít tyto sukně.

Držte mi palce, ať mé představy dostanou pevné obrysy a pokud máte osvědčené tipy pro zhotovování vlastních střihů, prosím, podělte se o ně, ráda je všechny postupně vyzkouším. 

Šaty na pole, trhy, piknik i zahradní party

Potřebovala jsem si ušít šaty, které mohu vzít v probouzejícím se letním dnu na procházku se psem do polí a obout k nim gumové holínky. Taky jim musí slušet proutěný košík a brouzdání po farmářských trzích. Měly by vydržet odpolední piknikové lenošení na dece a dostatečnou reprezentaci mé maličkosti na vesnické zahradní party.

Představovala jsem si látku lehkou, vzdušnou, jemných barev s nemačkavou úpravou. Ne nutně s květinovým potiskem.

Jakmile prodavačka přede mnou rozprostřela vybranou látku, naskočil mi v hlavě obraz rozkvetlé venkovské zahrady. Růže, pivoňky, hortenzie, plamínek, břečťan, psí víno...

Domů jsem si spokojeně odnášela bavlněnou viskózu v crash úpravě v množství 1 a 1/2 celkové délky šatů.

25 cm široká bordura byla původně natištěná na látku ve vertikálním směru, po celé délce látky. Já však s ní pracovala v horizontální linii.

• Šaty jsou princesového střihu, aby lichotily tvaru mého těla
• Díky výše posazenému pasu, moje dolní část těla působí delším a užším dojmem
• Vypasování na tělo si vyžaduje skrytý zip v dostatečné délce umístěný v bočním švu
• Nejsvětlejší část látky je použita na nejužši partii těla.
• Dekolt je vytvarován prsními záševky a hloubka je korigována samostatnou vsadkou.
• Hluboký výstřih i krátké rukávky jsou lemovány šikmými proužky stejné látky.
• Rukávy jsou volného "motýlkového" tvaru, aby zůstaly věrny venkovskému pojetí a zbytečně  neobepínály silnější paže.
• Celková délka šatů je zvolena těsně pod kolena, s ohledem na bezpečné sezení v uvolněných pozicích.

Jako královna si stále připadám ve svých narozeninových puntíkatých šatech, ale už nyní tuším, že tyto "fialky" ze mě udělají princeznu venkovských dobrodružství.

Puntíkované narozeninové šaty

 Puntíky mám ráda. Připomínají mi dětství. Ķdyž si obleču cokoliv s puntíky působím na druhé mladším dojmem,  oslovují mě "Slečno"  a prodavačky mi tykají.

Koupě látky proběhla zcela spontálnė při cestě do knihovny. V papírové tašce jsem si odnášela 1,50 m tmavě modré, velmi tenké bavlny s 2% elastenem.

Lehce přepraná a větrem vyfoukaná látka při pokládání střihu byla trpělivá,  občasnému píchnutí špedlíkem se nebránila. Při stříhání po ní nůžky klouzaly jako po hedvábí a při šití vycházela mým rukám vstříc. Na "mlčky dohlížející Madame CC" se ovíjela, jako staletý břečťan po venkovském sídle anglického lorda.

Šaty, které z látky vznikly

•  Podtrhují moje přednosti a zakrývají nedostatky. 
• V  pohybu vytváří siluetu za kterou by se nemusela stydět mnohem vyšší žena.
• Díky rozšířené sukni splývají volně po štědře tvarovaném těle.
• Jemně zřasený dekolt a stejné ukončení třičtvrtečních rukávů působí velmi elegantně a žensky.
• Pas vypasovaný 8 záševky se zdá útlý.
• Vzor drobného puntíku na tmavém podkladu opticky zmenšuje větší rozdíl mezi pasem a boky.
• Délka těsně pod kolena dovoluje bezpečně přehodit nohu přes nohu aniž by majitelka šatů odhalila víc, než zamýšlí

Puntíkované šaty s semnou slavily mé narozeniny, stály u zrodu tohoto blogu, navštívily několik kaváren, dvě výstavy, staly se předmětem hovoru s náhodnými cestujícími zpožděného vlaku a obstály i při setkání s velmi inspirativní osobou.

Ve skříni se zatím chovají jako primadona.
No uvidíme , jak se srovnají s fialkovými šaty s bordurou, které už čekají na první posouzení Madame CC...

Co Vy, milé dámy, a puntíky ? Nosíte je? A jaké druhy oblečení s puntíky máte na sobě nejraději ?

Madame Chic a práce pro Madame Coco Chanel

 Hned na úvod musím napsat, že jsem vždycky měla a mám štěstí na nejen přísné a náročné šéfy, ale na druhou stranu i dobré učitele.
 Nikdy mě nestavěli do pozice "podržtašky" a žádný nedělní podvečer jsem netrávila čas nad záchodovou mísou v předklonu s žaludeční neurózou.
Přesto bych je bez mrknutí oka a ve vteřině všechny do jednoho opustila, kdyby mi práci nabídla Madame Coco Chanel.
Běhala bych za ní celý den, jako oddaný pejsek, připravena mlčky ji podat tu špendlík s perlovou hlavičkou, tu těžké nůžky a zcela fascinovaně přihlížela jejímu střihačskému i krejčovskému umění.
Poprvé jsem pro ní pracovala plných 6 hodin. Celou jednu noc.
No a co, že šlo o sen ! Byl totiž velmi inspirativní!
Nyní pod dohledem Madame Coco Chanel stříhám, šiju a tvořím kdykoliv chci. Ona mě s typicky povýšeným mlčením navádí, kde, co a proč nesedí.

Zcela otevřeně přiznávám, že bych nenosila slepě všechny její modely. Moje žensky tvarová postava vyžaduje přiznané linie, ale bez úpletových látek Madame CC by můj šatník byl poloprázdný. Pruhované námořnické tričko je sázkou na jistotu ve dnech volna. Klasické malé černé mě zachraní vždy, když mám pocit, že NEMÁM CO NA SEBE...

Prečetla jsem o Madame CC hodně knih a článků a dovolím si vypůjčit slova z úryvku knihy Edmonde Charles-Roux: Coco Chanel, abych Vám, milé dámy,  přiblížila, co mě na ní nejvíc fascinuje a v čem mi je hodně blízká.

 ..." V r.1916 zůstala Gabriella Chanel na scéně,  díky válce sama. Být ženou znamenalo v té době neocenitelnou výhodu. Gabrielliny objevy měly jeden po druhém kořeny v těch houževnatých generacích, odhodlaných udržet se na chudé půdě přes všechny krize a pohromy".

..."Šlo o generaci řemeslníků, nepřátel věcí "krásných na oko", kteří pro svou osobní potřebu, uznávali jen to, co je trvanlivé, pravé"...

..."A konečně i v neústupnosti, s jakou se po chvilkách pouštěli do vážných mistrovských děl, jež byly jejich pýchou a spíš záležitostí ruky než drahého materiálu. Gabrielliny objevy nebyly dílem náhody, ale což zůstane její tajnou zbraní,  odkazem minulosti, dědictvím důmyslu a zručnosti"... 

..."Dohoda s lidmi na nichž byla povahou řemesla závislá se vždycky ukázala nemožná. Nesnesitelné pro ni nebyly osoby, ale závislost na nich"...

..."Chanelová povýšila obyčejný materiál, což otevíralo možnost učinit v blízké budoucnosti eleganci přístupnou co největším počtu lidí. Gabriella měla víc než kterákoliv jiná žena smysl pro tajemství stylu. Nechávala se jím očarovat. Tento vztah se dá vysvětlit nesmírnou úctou, kterou v ní vzbuzovalo všechno, co bylo uděláno rukou..."

 A co Vy a Madame Coco Chanel? 

Madame Chic

Sedím v útulné kavárně a pomalu upíjím capuccino. Jsem oblečena v oblíbených  modrých šatech  přepásaných červeným páskem, kratší nohy mi prodlužují lodičky na vyšším podpatku.

 Po dlouhých letech plných odříkání, nedobrovolných ztrát a nejistoty se cítim konečne  jinak. Uvolněnější. Spokojenější. Nabitá energií.

Před měsícem jsem oslavila čtyřicáté narozeniny. Na oslavu jsem si chtěla pořídit nové šaty. Nabídka v obchodních centrech mě opět zklamala.  Díky všudypřítomné reklamě jsem si vzpomněla na kovového pana Singera uloženého hluboko ve skříni. Po dvaceti letech společné nečinnosti jsem trochu nejistě šlápla do pedálu...

 A téměř okamžitě jsem k panu Singerovi zahořela prudkou vášní a nevídanou oddaností. Protože pan Singer

• mě probral z každodenní rutiny. 
• neúnavně mi dělá společnost ve dne v noci. 
• trpělivě mi pomáhá zrealizovat každou mou představu.
• diky jeho výkonnosti oslavuji svoji ženskost den co den.

Stejně rychle jsem vyměnila hodiny strávené v obchodních centrech za hodiny odborných kurzů konstrukce střihů a šití. Špatné dny jsem si přestala vylepšovat krabičkami makrónek. Nahradily je krabice stuh, knoflíků a krajek. Touhu po doteku ukojily metry hedvábí, kožešiny a sametu.

Po capuccinu zůstává v šálku jen pěna, drobky z vanilkových makrónek jsou decentně smeteny na ubrousek. Než zaplatím účet , začíná se mi v hlavě rodit projekt.

Projekt, který chci sdílet s Vámi, mile dámy.

• chci Vám formou příběhů pravidelně představovat své modely a s jehlou a nití v ruce nabídnout moje postřehy,  jak disproporce postavy vyvážit a vypadat chic,  ikdyž zrovna nemáte míry ani výšku modelek
• chci od Vás dostávat upřímnou zpětnou vazbu, dělit se s Vámi o nové nápady, tipy na nákupy látek a šicích potřeb, vyměňovat si informace ze světa šití
• Ale HLAVNĚ chci s Vámi hledat odvahu a chuť být stále šarmantní, sebevědomá a velmi ženská...

Těším se na naše blogové nedělní kávičky

Vaše Madame Chic!