Žehlím, žehlíš, žehlíme....

Děláme to všichni. Z nedorozumění, z vypočítavosti, z nutnosti, z lásky, ze slušnosti...
Lepší, kdybychom "žehlit"  nemuseli, ale cesty osudu jsou nevyzpytatelné...
Kdo šije, žehlení se určitě nevyhne.

Pro mne je žehlení nutným zlem. Přerušuje můj tvůrčí proces a můj postoj k žehlení by nezměnila ani žehlička posázená diamanty či zlaté žehlící prkno.

Bohužel se prodává  i oblečení , které se diletantsky žehlí pouze po finálním dokončení. Takový "model" se ve švech nekontrolovatelně vlní a tudíž vůbec nesedí. Jistě samy, milé dámy víte, které prodejce mám na mysli...

Jelikož já nejsem švadlenka diletantka, nýbrž madame chic s rozvinutým smyslem pro povinnost, snažím se žehlit neustále: před stříháním, při šití až po konečné přežehlení hotového modelu.

• Před stříháním žehlím po celé šířce zakoupenou látku a vždy z rubu. Hlavně pečlivě přežehluji vlnu, která se tak napařováním vysráží už před střiháním jednotlivých dílů.
• Po sešití a vytahání pomocných stehů rozžehluji všechny švy a záševky do správných směrů /záševky vždycky ke středu, švy do stran. /
• Někdy záševky před žehlením středem prostehuju, aby se během žehlení nepokřivily, zvlášť ve špici, lehce přežehlím, vytáhnu stehy a dožehlím. 
• V konci záševku žehlím ještě do půl kruhu/ opatrně z líce/, aby model nebyl v těchto místech vytahaný do stran. Používám k tomu rukávník, vydražený na aukru za 1 Kč. Familiérně ho oslovuji  Mr. Alfons.
• Koncovou záložku sukně a šatů žehlím vždy hladce rozprostřenou. Přišitou záložku žehlím pevně na dolním okraji, kde dřív vedlo pomocné stehování a celou dožehluji jen lehce, abych ji neprotlačila do líce. 
• U rozšířené sukně navolněný okraj záložky nařasím a pozvolna vysrážím. U materiálů, které se těžko žehlením srážejí, zažehluji na koncové záložce klínové záhyby.
• Hodně dlouhé švy /rovné/ žehlím tak, že jeden kraj modelu příšpendlím k žehlícímu prknu a druhý kraj držím v levé ruce a pravou rukou přejíždím lehounce žehličkou přes volně ležící rub.
• U objemných materiálů, kdy musím použít velkého tlaku, si pomáhám kuchyňským prkénkem. Poslouží mi jako těžítko proti případnému zvedání právě napařených švů.
• Při žehlení průramku u vsazovaných rukávů, vsunu žehličku do rukávu živůtku naruby obráceného a špičkou žehličky vyžehlím okraj průramku cca 2 cm hluboko do rukávu. Dávám pozor, abych průramek nevytáhla.
• Finální přežehlení hotového modelu dělám většinou v pořadí ... manžeta 》 rukáv》 límec》 živůtek》sukně》ostatní ozdoby.

Nejlépe si s mou žehličkou rozumí pevná bavlna. Syntetika se upejpá, s žehličkou jenom lehce koketuje. Samet, plyš a jine vlasaté krásky jsou pěkné primadony. Žehličku nemilují. Vyhýbaji se programově kontaktu s ní a pokud si dovolím je přehodit přes hrubý kartáč a ihned je po napaření nepročešu, naparují se tvrdohlavě po svém...

Naposledy se mi stalo, že jsem žehlila sako z vlny a musela jsem princesový šev rozžehlit z lícové strany. Kde se vzal, tu se vzal nežádoucí lesk. Začala jsem v duchu, vzhledem k ceně látky a pracnosti modelu, kvílet.

Naštěstí se mi dostalo profi a funkční rady : položit na rub vlhkou utěrku a místo znovu napařit. Opakovat tak dlouho, až lesk zmizí.

Trvalo to déle, než jsem chtěla,    a l e    l e s k   o p r a v d u   z m i z e l !!!

Přeji Vám, milé dámy, správnou teplotu, pevnou ruku a potřebu žehlit jenom svoje výtvory...